Proč jsme se rozhodli pro cestu lodí my?

Důvodů pro naše rozhodnutí cestovat z Tenerife lodí bylo hned několik, prvním byl ten, že létám nerada a cestování lodí miluji. Dalším důvodem bylo, že jsme neměli hlídání pro našeho psa, kterého by kvůli jeho velikosti do kabiny letadla už nepustili a musel by do nákladního prostoru. Navíc jsme chtěli zažít trochu dobrodružství a poznat zbytek Španělska.

Naše cesta na španělskou pevninu a zpět

Lístky jsme si objednali asi měsíc před cestou na webu společnosti Naviera Armas a na naší PDF jízdence bylo napsáno Ubytování v kajutě – 2 dospělí, 1 dítě + 1 mazlíček, tak jsme věřili, že jsme vše objednali správně a náš pes s námi bude ubytován v kajutě určené pro cestující se zvířaty, kterou společnosti propaguje ve své reklamě, kde psi spokojeně šlapou vedle svých páníčků.

Za zpáteční cestu s autem jsme zaplatili asi 830 EUR, a to jsme dostali 75 % slevu, na kterou máme jako rezidenti Kanárských ostrovů nárok. Cena jízdenky s kajutou zahrnuje i stravu (snídaně, oběd, večeře). Pokud si nepřiplatíte za kajutu, můžete cestovat na celkem pohodlném polohovacím křesle, kterému se říká butaca. Cesta vás tak přijde podstatně levněji, jídlo není v ceně, ale můžete si ho za příplatek (asi 30 eur) doplatit.

Naše loď měla ze Santa Cruz odplouvat v 5:45 a v pokynech bylo napsáno, že se máme k nalodění dostavit minimálně hodinu předem. Dorazili jsme tedy s dostatečným předstihem a na parkovišti už čekalo pár aut. Hodinu před odjezdem se skutečně otevřela závora a s autem jsme zajeli do fronty na nalodění. Ve frontě k nám přišel pracovník, zkontroloval nám jízdenky a online ověřil naše rezidentské slevy. Auta pak pomalu pouštěli na loď, kde pracovníci ukazovali, jak zaparkovat. Ne vždy bylo jednoduché zaparkovat do tak malých prostorů. Pak jsme si vyndali osobní věci a byli jsme nasměrováni k recepci, kde nám byly předány klíče ke kajutě. Zde nastal velký problém, když jsme se dozvěděli, že prý nemáme zarezervovanou kajutu pro psy. Nakonec se kvůli pláči našeho syna nad naším psem smilovali a my dostali malou kajutu s oknem. V kajutě byly dvě patrové postele, toaleta a sprcha. Okno nešlo otevřít, ale byla dobře klimatizovaná.

Za chvíli poté, co jsme vypluli se začalo rozednívat a také se začala servírovat snídaně. Jídlo se podává formou bufetu, ale servírují ho pracovníci, vy jim ukážete, co si chcete dát. V nabídce jsou klasická kanárská jídla a vše bylo vždy čerstvé a chutné, porce velké. Časy snídaně, oběda a večeře se mění podle toho, jaký je den v týdnu a rozpis najdete vyvěšený v místě, kde se jídlo vydává.

Loď udělala dvě dlouhé zastávky, aby nabrala cestující z ostrovů Gran Canaria a Lanzarote, okolo kterých loď proplouvá. Když se loď nachází poblíže ostrovů, tak je vhodná chvíle toho využít k připojení k internetu pomocí mobilního signálu, protože během cesty bylo připojení k internetu víceméně nefunkční, i když bylo zdarma. Heslo bylo napsané na recepci, ale pokusy o připojení jsme brzy vzdali. Nepočítejte tedy s tím, že budete moci během cesty dodělat své pracovní resty, což jsem měla v plánu. Před cestou si raději stáhněte pěkný film nebo seriál, ať se máte pak na co dívat. Zásuvky v kajutě byly.

Pokud jste si v autě něco zapomněli a potřebujete si pro to během cesty dojít, tak je to možné v předem stanovených časech, které se dozvíte na recepci, a které jsou také připomínány v hlášeních. Ve stanovený čas přijdete na recepci a můžete si pro věci z auta dojít.

Loď má mnoho míst k příjemnému posezení. Na zádi se navíc nachází bazén s mořskou vodou, která je pravidelně vyměňovaná. Na několika palubách se můžete procházet a posedávat, počítejte však s tím, že někdy může foukat až nepříjemný vítr, a že slunce v letních měsících je hodně silné a lehce můžete dostat úpal nebo se spálit.

Horní paluba je určena především pro zvířata. Zde najdete kontejner s klecemi pro zvířata a místo pro venčení. V jedné části jsme našli dokonce i několik židlí a lehátek. Zvířat cestovalo skutečně hodně a někteří majitelé jich měli dokonce i několik. Převážná většina cestujících jsou rezidenti Kanárských ostrovů cestující na pevninu, často z důvodu stěhování.

Cestu lodí snášela většina lidí dobře, přesto se ale našlo pár lidí, kteří tvrdili, že je jim trochu špatně, a to přestože bylo moře hodně klidné. Příteli se začalo dělat špatně, ale pomohly my speciální akupresurní náramky proti nevolnosti, které jsme koupili v lékárně. Já jsem na lodi spala daleko více, než obvykle, cesta lodí mě uspávala.

Následující den navečer jsme dorazili do Huelvy, a to o hodinu dříve, než bylo určeno. Autem jsme vyjeli z lodi a doufali, že nás nezastaví celníci, kteří opodál dělali důkladné prohlídky aut a zavazadel, takže museli všechno v autě rozbalit.

Poté jsme zamířili poznávat pro nás zatím neznámé pevninské Španělsko a za deset dní jsme se stejnou lodí vydali zpět z Huelvy na Tenerife.

Závěrem lze říct, že až na problémy s ubytováním psa v kajutě to byla moc příjemná cesta, kterou jsme si užili, dokonce tak, že syn se chce od té doby stát zaměstnancem Naviera Armas. Na zpáteční cestě to bylo s ubytováním psa ještě komplikovanější a museli jsme se na horní palubě se psem střídat. Pokud se tedy chystáte cestovat se psem a chcete ho mít u sebe v kajutě, je nutné několik měsícu před plavbou do Naviera Armas zavolat a udělat telefonickou rezervaci kajuty pro psy. Bylo nám řečeno, že to, co se stalo nám se stává hodně často, vedení společnosti s tím nic nedělá a posádka situaci řeší děláním, že o psovi v kajutě neví.